Jedna z mála

Jan Šťovíček
1.
G                    C 
Co vám teď povím, to není nic,
Am                      D 
za co by se chlap musel stydět, 
G                      C       G
votevřel jsem dveře do divnýho krámu
  Am            D             G 
a spatřil něco, co jsem neměl vidět.
2.
Sotva se dveře rozlítly dokořán,
zůstal jsem jak opařenej čajem,
ta, co tam stála měla tak výtečný tvary,
že jsem lítal mezi peklem a rájem.
Ref.
Em            G 
Nahoře dost a dole ještě víc,
Em             G 
linie asi jako basa,
Em              G 
stái jsem tam a dralo se mi z plic:
 C        Am          D 
„Tahle je extra prima klasa!“
3.
Mlčky tam stála, trochu pobledlá,
u oka velikánskou slzu,
tak koukal jsem na ni a jistě chápete,
že bych se taky moc rád dostal k lizu.
4.
Když jsem si pěkně seřadil myšlenky,
neměl jsem klidu ani chvilku,
chodil jsem kolem jak veverka v kruhu,
přemejšlel, jak se jí dostat na kobylku.
Ref.
Nahoře dost a dole ještě víc...
5.
Teď teprv jsem si všiml chladného mladíka,
kterej vypadal, jako pěkně vlezlej,
a bylo mi nad slunce jasný
že tahle akce půjde přes něj.
6.
Tak vzal jsem ho stranou a výraznou mimikou
zkouším ten kus ledu roztát,
koupím ji a je mi jedno za kolik,
teď už ji prostě musím dostat!
Ref.
Nahoře dost a dole ještě víc...
7.
Když mi ji podal, byla jak bez života,
tak jsem se přirozeně nakrk,
několikrát jsem ji přetáh´po těle
a tlačil jí přitom trochu na krk.
8.
V tu chvíli jakoby obživla,
a když jsem pak na ulici vstoupil,
/:byla moje a já byl rád,
že jsem si tu kytaru koupil:/